Je sobota 2.8.2025 šest hodin ráno. Jsem na Červeném potoce a pozoruju pvní motorové padáky startující k ranní soutěži "O nejpřesnějšího chrousta".
Po pátečních deštích se nad stráněmi povalují stratofrakty, ale pozitivní je, že startoviště na Dolní Moravě je vidět. Z východu si svoji cestu skrz mraky razí slunce, je bezvětří.
Je to tady, Hike&Fly Sprint, závod o kterém s kamarády ze Spolku Přátel Vzduchoplavby už dva roky sníme, se dnes uskuteční.
Hike&Fly Sprint jsme si předsevzali vytvořit jako závod pro každého.
Začátečník se seznámí s novými lidmi a pojme ho jako dlouhý výšlap na kopec s motivací uskutečnit svůj první malý přelet.
Zkušený H&F matador ho může pojmout jako intenzivní tréning se špetkou adrenalinu, protože přece jen o něco nakonec jde!
Létající běžec má konečně možnost ukázat, že lítání nemusí být jen o rukách.
Starý paraglidingový pohodář má motivaci setkat se s partou, kterou už pár let neviděl a těm mladým na startovním roštu ukázat, že i když pěší část trasy prokecá, tak létání má prostě v paži a večer u piva vyjádřit spokojenost se svým výkonem.
Navíc fanklub každého pilota nebo pilotky se jistě zabaví sledováním přímého přenosu z trati a livetrackingu.
Ospalost mně chvilku ještě láká zalézt zpět do spacáku, ale kdepak. Účastníci, sice ještě spí, ale pro nás organizátory již závod začal. Však do předstartovního brífinku v 9:00 již zbývá jen pár hodin.
Čas letí jako čerstvý vítr a piloti se postupně trousí do stanu na brífink. Oznamujeme jim, že cirkus, pardon závod bude! Počasí se vyvíjí snad dokonce lépe než předpovědní modely věstily. S ohledem na předpokládaný vývoj ale posouváme start už na 10:30.
Pak už jede vše v šíleném tempu, obsadit stanoviště na trati pořadateli, dopravit na kopec podpisovou tabuli a občerstvení.
Sotva poslední ze zajišťovacích aut odjede je tu start!
Startovní pole vyráží z brány vpřed za mohutného povzbuzování diváků. Energie se kterou všichni opouští startovní a cílovou arénu nám napovídá, že se nikdo s tratí mazlit nehodlá. Tedy alespoň dokud nezmizí za lesíkem divákům z očí.
V tu chvíli se ale všichni diváci obrací k přímému přenosu zprostředkovávanému kameramanem běžcem a kamerami na trati. Záběry ukazují úsilí čelní ambiciózní skupiny mladých a neklidných, prostě se běží.
Čelní skupina vedená Konrádem Rugalou letí po trati. Livetracking signalizuje, že tempo je skutečně nad očekávání vysoké. Během půl hodiny čelo závodu dosahuje první občerstvovačky na úpatí hlavního stoupání.
Myslíte že se tempo zpomalilo ? Pochopitelně ano, jde se teď do prudkého kopce. Ale padá nám brada když se za další slabou půlhodinu se Konrád podepisuje na vrcholové tabuli následován jen těsně Jakubem Tesařem a Láďou Weindlichem.
Na startovačce fouká slabý vítr z leva, ale starty výrazně neovlivňuje, čelní rychlá skupina těsně po sobě opouští startoviště. Nad zastíněným svahem ale nalézají jen slabou termiku a tak během deseti minut končí jejich let na loukách na půl cestě do cíle.
Diváci v aréně v tu chvíli neví jestli koukat na přenos ze startoviště, nebo rovnou na kopec, kde se v dálce objevují první padáky. Nastává všeobecné mudrování na téma kdo a jak moc "hnije" a komu to "leze"
Podobný osud jako čelo závodu potkává i prostřední skupinu závodníků kolem Davida Čapky a Kamila Boháče. Luboš Herzog dokonce přistává přímo pod kopcem, takže má před sebou dlouhou cestu do cíle, je to ještě neopotřebovaný bezmotorový pilot a tak není pochyb, že příští rok svůj výkon vylepší.
Zatímco ambiciózní závodníci balí padáky někde na lukách, případně ještě bojují ve slabé termice, skupina pohodářů rozvážně stoupá na kopec. Není žáden kvalt, den teprve začíná.
Aspiranti na vítězství ovšem nyní svádějí skutečně lítý boj v poslední částí závodů. Jelikož celá čelní skupina posedala v podstatě na totožném místě, čeká je ten samý úkol. Rychle překonat údolí Moravy a vystoupat na úroveň letiště kde následují poslední stovky metrů do cíle. Převýšení ze dna údolí nahoru k letišti se sice nemůže srovnávat s převýšením na startovačku, ale síly docházejí a bolí to.
Ukazuje se, že v úplném závěru má Jakub Tesař přece jen více sil a tak přibíhá cílovou rovinkou těsně před Konrádem Rugalou. Posledních sto metrů je ženou kupředu šílící davy diváků.
V závěsu za nimi dobíhá Láďa Weindlich. Že budou první tři závodníci srovnaní do dvou minut bych rozhodně ještě ráno nehádal.
V několika minutovém odstupu se do cíle dostavují další závodníci s ambicemi na umístění v top five. Kamil Boháč vybojuje pro pořadatelský Spolek Přátel Vzduchoplavby krásnou bramborovou medaili, kterou tímto musí oželet David Čapka.
Doufáme, že David nezahořkne a příští rok přijede na sprint spolu s několika zástupkyněmi z řad žen - pilotek a my budeme moci vyhlásit i kategorii žen.
Zatímco sledujeme finiš čelní skupiny, trochu nám uniká, že se mraky nad kopcem roztrhly a les se pěkně nahřívá. Toho využívají pohodáři (zkušenost je zkušenost) a jejich lety dopadají podstatně lépe.
Denis Žingor je díky tomu dnes jediným pilotem, který dosahuje cílové arény letem, odměnou jsou mu ovace diváků v cíli, jako kdyby vyhrál. Denis navíc díky tomu výrazně vylepšuje svoje umístění v cíli. Let se daří i Petrovi Křížovi, toho od přistání v cíli dělí jen pás kukuřice.
Delší uletěná vzdálenost se promítá i do časů Martina Grössera a Ivo kašpárka. Ivo je vítězem kategorie 45+,možná i díky tomu, že je nejnabušenější z pohodářů, neboť poctivě na závod trénoval, absolvoval mnoho výšlapů s batohem na zádech.
Lehce odskočený od ostatních je Luboš Herzog neb měl z přistávačky nejdelší pěší cestu do cíle.
Když se pak ještě v doprovodu svého dětského fanklubu dostaví do cíle náš klubový borec Milda Šípek, je startovní pole kompletně v pořádku v cíli, což nesporně dobrá zpráva. Milda jako jediný z letců dnes startoval dvakrát, neb si chtěl Hike and Fly závod opravdu užít. Volil tedy po prvním řádném startu mezipřistání ve svahu na spojovací sjezdovce. A následně si dopřál mimořádný start z nižší sjezdovky "U Slona".
Následuje uvolněné klábosení v cíli, padají různé bezprostřední věty. Jakub: "Já si ten livetracking vypnul, omylem, fakt!". David, zatímco pozoruje zlepšující se podmínky: "Počasí opět nestudovalo předpovědní modely". Milda odsekává na moje všetečné dotazy o jeho dvojím letu: "Mlč, příště poběžíš taky".
První ročník se tedy i přes nevlídnou předpověď vydařil. Bude určitě ideální když se pole startujících příští rok rozšíří, protože čím víc účastníků, tím více kategorií a tím větší šance dostat se "na bednu".